Galilei A Einstein

Pomoci jednoduchych fyzikalnich jevu se analyzuje Einsteinova obecna teorie relativity, spolu s principem Galileiova volneho padu teles, ktery je jejim predpokladem. Dale se konstatuje rozpor Galileiova principu, protoze nebyla odectena hmotnost zkusebniho telesa od hmotnosti Zeme a zaroven proto, ze nebyla zahrnuta vzajemna pritazliva interakce techto dvou teles. Dale se poznamenava, ze volny pad nastava podle svislych radialnich primek, ktere nejsou soubezne. Nakonec se konstatuji dusledky tvaru tuhych teles jak z Galileiova principu, tak z Einsteinovy teorie a jak z Archimedeova principu, tak ze zjisteni hmotnostni vahy teles.Pomoc jednoduchch fyziklnch jevA se analyzuje Einsteinova obecn teorie relativity, spolu s principem Galileiova volnho pdu tA les, kter je jejm pA edpokladem. Podle Galileiova principu se vA echna tA lesa, bez ohledu na jejich hmotnost, pohybuj se stejnm gravitaA nm zrychlenm. Dle se konstatuje neplatnost Galileiova principu, protoA e nebyla odeA tena zkuA ebn hmotnost tA lesa od hmotnosti ZemA (kter se chybnA povaA uje za nemA nnou, konstantn) a dle proto, A e se zanedbv vzjemn pA itaA livosti (tA chto) tA les (superpozice inkA ). RovnA A je tA eba poznamenat, A e voln pd nastv podle radilnch svislch A ar, kter nejsou soubA A n. Analyzuje se tvar tuhch tA les, u kterch se zjiA A uje, A e, aA koliv maj stejnou hmotnost ale odliA n tvar (s vjimkou koule, rovnostrannho vlce a krychle), pA i zmA nA polohy na referenA n rovinA jejich hmotnostn vha nabv odliA n velikosti: jedno tA leso s jednou hmotnost, ale nekoneA n hmotnostn vhy. Z toho plynou dA sledky z tvarA tuhch tA les podle Galileiova pevnch (tedy jeho neplatnost) a dA sledky pro vyvrcen jak Einsteinovy teorii, tak Archimedeova principu a pA i zjiA tA n hmotnosti tA les.PUBLISHER: TEKTIME